Všechny články / 11. října, 2022
První článek na mém blogu se věnoval v tu dobu zcela novému zákonu č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů (článek najdete zde), který nabyl účinnosti dne 1. 6. 2022 a přinesl podstatné změny do právní úpravy evidence skutečných majitelů v České republice. Ke dni 1. 10. 2022 – tedy pouhých 16 měsíců po nabytí účinnosti zákona o evidenci skutečných majitelů – nabyla účinnost novela tohoto zákona, která s sebou přinesla opět poměrně podstatné změny právní úpravy skutečných majitelů, a to zejména co se týká definice (vymezení osoby) skutečného majitele. Všechny dotčené subjekty (právnické osoby a právní uspořádání) by proto měly novele zákona o evidenci skutečných majitelů věnovat náležitou pozornost.
Zákon o evidenci skutečných majitelů s účinností ke dni 1. 6. 2021 rozšířil definici osoby skutečného majitele. Podle dřívější právní úpravy byla považována za skutečného majitele pouze osoba, která měla možnost vykonávat v právnické osobě rozhodující vliv – typicky většinový společník, hlavní akcionář (tzv. osoba s koncovým vlivem). Zákon o evidenci skutečných majitelů rozšířil definici skutečného majitele o osobu, která měla přímý či nepřímý podíl na majetkovém prospěchu právnické osoby vyšší než 25 %, zejm. na podílu na zisku (tzv. koncový příjemce).
Novela zákona o evidenci skutečných majitelů zjednodušila definici osoby skutečného majitele, když opustila dělení skutečného majitele na osobu s koncovým vlivem a koncového příjemce. Nově je za skutečného majitele považována každá fyzická osoba, která v konečném důsledku vlastní nebo kontroluje právnickou osobu nebo právní uspořádání. Pro určení osoby skutečného majitele tedy nadále bude rozhodující hledisko vlastnictví či kontroly.
V případě (obchodních) korporací, které představují největší skupinu subjektů dotčených touto právní úpravou, zákon po aktuálně účinné novele stanovuje, že korporaci v konečném důsledku vlastní nebo kontroluje každá fyzická osoba, která přímo nebo nepřímo prostřednictvím jiné osoby
Z definice skutečného majitele korporace je zřejmé, že stále zachovává pro určení skutečného majitele i kritérium podílu na prospěchu. Změnu definice skutečného majitele tedy lze považovat spíše za formální a u velké většiny obchodních korporací by nemělo dojít ke měně osoby skutečného majitele. Lze ovšem doporučit, aby všechny obchodní korporace osobu svého skutečného majitele ve světle novelizovaného zákona o evidenci skutečných majitelů posoudily a případně zápis skutečného majitele přizpůsobily novelizovanému zákonu. Novela zákona se pravděpodobně dotkne především obchodním korporacím se složitější vlastnickou strukturou.
Z dalších změn zákona o evidenci skutečných majitelů stojí za zmínku rozšíření okruhu subjektů, kterým je umožněn přístup do evidence skutečných majitelů. Nově mají do evidence skutečných majitelů přístup i poskytovatelé dotací pro účely vedení řízení o poskytnutí dotace. Dosud byli žadatelé o poskytnutí dotace nuceni v rámci žádosti o dotaci dokládat i výpis z evidence skutečných majitelů – tato povinnost by měla nyní odpadnout, neboť poskytovatelé dotací si budou moci vyhotovit výpis z evidence skutečných majitelů sami. Jedná se tedy o vítanou změnu pro velké množství právnických osob žádajících o dotace.
Novelou zákona o evidenci skutečných majitelů byla provedena spíše formální změna v definici osoby skutečného majitele, kterou by nemělo být dotčeno velké množství právnických osob či právních uspořádání. Nicméně, všechny právnické osoby a právní uspořádání by měly raději posoudit, zda není nutné zápis v evidenci skutečných majitelů novelizovanému zákonu přizpůsobit. Vítanou změnou pro velké množství osob je skutečnost, že v rámci žádosti o dotaci by již nemělo být nutné předkládat výpis z evidence skutečných majitelů.
Tento článek představuje stručné shrnutí právní problematiky, o níž pojednává. Nejedná se odborný text obsahující její podrobný právní rozbor, či o právní radu. V případě zájmu o právní služby v uvedené právní oblasti se obraťte na advokáta.