Všechny články / 2. října, 2023
První říjnový den nabyla účinnosti velká část novely zákoníku práce schválené Poslaneckou sněmovnou, která přináší řadu změn do úpravy pracovněprávních vztahů. Některé z těchto změn jsou stručně představeny v následujícím článku.
Novela zákoníku práce rozšířila výčet informací týkajících se obsahu pracovního poměru, které je zaměstnavatel povinen sdělit písemně zaměstnanci po vzniku pracovního poměru. Nově bude zaměstnavatel povinen informovat zaměstnance například o:
Pokud nebude povinné informace o obsahu pracovního poměru obsahovat pracovní smlouva, je o nich zaměstnavatel povinen informovat písemně zaměstnance do 7 dnů ode dne vzniku pracovního poměru (dle dosavadní právní úpravy činila lhůta k poskytnutí písemných informací o obsahu pracovního poměru 1 měsíc od jeho vzniku).
Nově je zaměstnavatel povinen plnit obdobnou informační povinnost i o obsahu právního vztahu založeného dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, tj. na základě dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti, a to do 7 dnů od započetí výkonu práce.
Významně je novelou zákoníku práce dotčena právní úprava dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti. Novela zvyšuje práva zaměstnanců vykonávajících práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Zaměstnavatel je nově povinen předem rozvrhnout zaměstnancům pracujícím na základě dohod pracovní dobu v písemném rozvrhu pracovní doby a seznámit s ním či jeho změnou zaměstnance alespoň 3 dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení.
Zaměstnanci pracující na dohody mají nově nárok na příplatky za práci v noci či ve svátek, a dále též na volno z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance (např. návštěva lékaře). Avšak na náhradu odměny za dobu trvání překážky v práci na straně zaměstnance mají zaměstnanci pracující na dohodu nárok pouze tehdy, je-li to dohodnuto či stanoveno vnitřním předpisem zaměstnavatele.
Nově je umožněno zaměstnancům pracujícím na základě dohod požádat zaměstnavatele o zaměstnání v pracovním poměru, pokud trvaly jeho právní vztahy k zaměstnavateli na základě dohod v souhrnu 180 dní v předchozích 12 měsících. Zaměstnavatel je poté povinen poskytnout zaměstnanci do 1 měsíce od obdržení žádosti odůvodněnou odpověď k žádosti o zaměstnání v pracovním poměru (případné zamítnutí žádosti tedy bude povinen zaměstnavatel odůvodnit – například povahou vykonávané práce, provozními důvody apod.).
S účinností od 1. 1. 2024 budou mít zaměstnanci pracující na základě dohod nárok na dovolenou. Pro účely dovolené se bude mít za to, že délka týdenní pracovní doby bude činit 20 hodin týdne.
Podrobnější právní úpravy se dočkala práce na dálku, tzv. home office. Nově ji je možné vykonávat pouze na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, kterou mohou obě strany vypovědět s patnáctidenní výpovědní dobou (v dohodě je možné sjednat odlišnou výpovědní dobu za předpokladu, že bude pro obě strany stejná, popř. možnost jednostranné výpovědi dohody zcela vyloučit).
V případě práce na dálku je nově upravena i náhrada nákladů vzniklých zaměstnanci v souvislosti s prací na dálku. Zákoník práce výslovně stanovuje, že zaměstnanci náleží náhrada nákladů, které zaměstnanec zaměstnavateli prokáže nebo paušální částka, dohodnou-li se tak zaměstnanec se zaměstnavatelem či tak stanoví vnitřní předpis zaměstnavatele. Zaměstnavatel a zaměstnanec se však mohou dohodnout, že zaměstnanci náhrada nákladů v souvislosti s výkonem práce na dálku nenáleží.
Tento článek představuje stručné shrnutí právní problematiky, o níž pojednává. Nejedná se odborný text obsahující její podrobný právní rozbor, či o právní radu. V případě zájmu o právní služby v uvedené právní oblasti se obraťte na advokáta.